Posts

Revolution in Quantum Computing: 10,000 Qubits Instead of Millions Překvapivý průlom ve výzkumu kvantových počítačů naznačuje, že dosažení prakticky užitečných kvantových počítačů by mohlo vyžadovat výrazně méně qubitů, než se dosud předpokládalo. Nová studie publikovaná 2. dubna 2026 ukazuje, že pouhých 10 000 až 20 000 qubitů by mohlo stačit k vytvoření chytrůch kvantových počítačů schopných provádět praktické úlohy. Klíčové objevy 1. Nová architektura pro korekci chyb Výzkumníci vyvinuli novou architekturu korekce chyb pro kvantové počítače na bázi neutrálních atomů, která umožňuje tolerovatelnou operaci s pouhými 10 000 až 20 000 qubity. Toto je dramatický pokles oproti předchozím odhadům vyžadujícím miliony qubitů. ...

Křemík jako svatý grál kvantových počítačů Kvantové počítače dnes staví na nejrůznějších fyzikálních platformách — supravodivé obvody (IBM, Google), zachycené ionty (IonQ, Quantinuum), neutrální atomy (Atom Computing, QuEra). Každá z nich má své výhody, ale žádná neumí využít to, co lidská civilizace zvládla jako nikdy jindy: masovou polovodičovou výrobu. Právě to se snaží změnit tým z Shenzhen International Quantum Academy v Číně. Ve studii publikované 23. března 2026 v prestižním časopise Nature Nanotechnology předvedli křemíkový kvantový procesor schopný provést univerzální sadu logických kvantových operací — včetně detekce chyb. Pro kvantovou komunitu jde o milník, který posouvá křemíkovou platformu od laboratorních experimentů k reálným kandidátům na škálovatelné kvantové počítače. ...

Google varuje: Kvantové počítače prolomí současné šifrování už v roce 2029 V pondělí 26. března 2026 vydal Google dramatické varování: současné šifrovací systémy mohou být prolomeny kvantovými počítači již v roce 2029. Tato zpráva vyvolala mezi technologickou komunitou a bezpečnostními experty rozruch a naléhavě upozorňuje na nutnost přechodu na post-kvantovou kryptografii. Co Google varuje? Podle Googlu jsou současné šifrovací systémy založené na algoritmech RSA a ECC “snadno prolomitelné v nadcházejících letech”. Techničtí vedoucí společnosti uvedli, že kvantové algoritmy, zejména Shorův algoritmus, dokážou efektivně faktorizovat velká čísla, což je základ současných asymetrických šifrovacích systémů. ...

První shoda s reálnými experimenty Dne 26. března 2026 oznámilo IBM výsledek, na který kvantová komunita čekala roky. Jejich 50-qubitový procesor Heron simuloval magnetický krystal KCuF3 a výsledky přesně odpověděly datům z neutronových experimentů z Oak Ridge National Laboratory. Je to poprvé v historii, co kvantový počítač simuloval reálný materiál s takovou přesností. Nešlo o teoretický model nebo idealizovanou simulaci — výpočet se shodoval s fyzikálními měřeními. “Tohle je nejlepší shoda mezi experimentálními daty a qubitovou simulací, jakou jsem kdy viděl. Výrazně to zvyšuje laťku pro to, co můžeme od kvantových počítačů očekávat.” — Allen Scheie, fyzik kondenzovaných látek, Los Alamos National Laboratory ...

Konec monolitického přístupu V kvantových výpočtech platí jedno pravidlo: čím více qubitů, tím lépe. Ale existuje fyzikální limit — do jedné vakuové komory prostě neumístíte neomezený počet atomů. Atom Computing a Cisco přicházejí s řešením: místo jednoho obřího počítače propojíme více menších do jedné sítě. Co je to distribuovaná kvantová síť? Představte si klasické datacentrum. Místo jednoho supervýkonného serveru máte tisíce běžných serverů propojených vysokorychlostní sítí. Společně tvoří výkonnější systém než jakýkoli jednotlivý stroj. ...

Přelomový moment v kvantovém počítačnictví Vědci z IBM Quantum dosáhli významného milníku v vývoji kvantových počítačů. Poprvé v historii se jim podařilo propojit dva samostatné kvantové procesory v reálném čase a provozovat je jako jediný koherentní kvantový systém. Experiment, který byl publikován v prestižním časopise Nature, demonstruje funkční propojení dvou 127-qubitových procesorů Eagle, čímž vznikl systém s celkovou kapacitou 142 qubitů. Tento úspěch představuje zásadní krok směrem k modulární architektuře kvantových počítačů, která by mohla překonat fyzikální a technické limity současných monolitických čipů. ...

Největší kvantový procesor je modulární Dne 12. března 2026 předvedlo IBM dosud největší demonstraci modulárního kvantového počítání. Tři procesory Kookaburra, každý s 1 386 qubity, propojené kryogenními kabely vytvořily systém o 4 158 qubitech. Nejde přitom o pouhé navýšení počtu — jde o zásadní architektonický posun. Zatímco dosavadní přístup spočíval ve snaze nacpat co nejvíce qubitů na jeden čip, IBM zvolil cestu modularity. Quantum System Two funguje jako „kvantový cluster", kde se jednotlivé kvantové procesory (QPU) propojují podobně, jako se v klasickém světě spojují servery do superpočítačů. ...

Nová éra kvantového hardwaru Zatímco IBM a Google soutěží v počtu supravodivých qubitů, Microsoft zvolil radikálně odlišnou cestu. V únoru 2025 představil Majorana 1 — první kvantový procesor na světě založený na topologických qubitech. Co jsou topologické qubity? Běžné qubity (supravodivé, iontové) jsou extrémně citlivé na okolní šum. Stačí nepatrná vibrace nebo elektromagnetická interference a kvantová informace se ztrácí — tomuto jevu říkáme dekoherence. Topologické qubity ukládají informaci do topologické struktury hmoty — konkrétně do speciálních kvazi-částic zvaných Majoranovy fermiony. Tyto částice existují na koncích speciálních nanodrátu z topologického supravodiče. ...

Kvantová revoluce se blíží V roce 2026 kvantové počítače přestávají být jen akademickou kuriozitou. Sledujeme nejdůležitější vývoj každý týden. IBM Quantum překonal hranici 1000 qubitů a cílí na fault-tolerant výpočty do roku 2029. Google Quantum AI po průlomu Willow (2024) pokračuje ve vývoji logických qubitů s error rate pod bodem zlomu. Kvantová kryptografie — první komerční kvantově bezpečné sítě nasazovány v bankovním sektoru. Každý týden 3-5 nejzajímavějších novinek — přehledně, česky.

Pod prahem — poprvé v historii V prosinci 2024 Google oznámil výsledky, na které kvantová komunita čekala desetiletí. Jejich čip Willow se 105 supravodivými qubity dosáhl error correction pod kritickým prahem. Co to znamená? Jednoduše: čím více qubitů přidáte, tím méně chyb vzniká. Zní to samozřejmě, ale až do teď platil opak — více qubitů znamenalo více šumu a více chyb. Proč je práh tak důležitý? Představte si, že stavíte zeď z cihel. Pokud je každá cihla trochu křivá, vyšší zeď bude méně stabilní. To byl dosavadní stav kvantových počítačů. ...