Kvantová foundry místo laboratoře

Zatímco západní technologové velmoci soupeří hlavně v počtech qubitů a rekordních fidelity, Indie zvolila jinou strategii: vybudovat si vlastní výrobní základnu pro kvantové čipy. V pondělí 17. srpna 2026 to oznámil bengalurský startup QpiAI, který v městské čtvrti Jakkur slavnostně uvedl do provozu druhou fázi své továrny na kvantové procesory (QPU). Společnost ji popisuje jako největší kvantovou foundry svého druhu v Asii – a jde o krok, který by mohl výrazně proměnit mapu globálního kvantového průmyslu.

Nová osmipalcová (8") výrobní linka dokáže v současné době produkovat flip-chip supravodivé procesory s až 128 qubity. Klíčové ale je, že se nejedná pouze o experimentální pracoviště: foundry zvládá celý výrobní proces v jednom domě – od litografie přes leptání a strukturování až po assembly a balení čipů. Tím se QpiAI řadí do velmi úzké skupiny firem světa, které nejsou závislé na externích polovodičových foundry a mohou celý vývoj kvantového hardware řídit pod vlastní střechou.

„Kvantové počítání je dnes brzděno tím, že ve výrobě není dost inovací," řekl podle serveru YourStory zakladatel a CEO společnosti Nagendra Nagaraja. Jeho argument zní známě všem, kteří sledují obor: běžné polovodičské továrny nejsou schopny vyrobit specializované kvantové komponenty, jaké QpiAI potřebuje. Proto si je musel postavit sám.

Cesta k 10 000 qubitům

Nejambicióznější část plánu se týká budoucnosti. Třetí fáze rozšíření, kterou společnost plánuje dokončit v roce 2027, má zvýšit kapacitu foundry natolik, aby dokázala vyrábět procesory s až 10 000 fyzickými qubity. Šlo by o výrazný skok v měřítku výroby – srovnejme, že dnešní špičkové supravodivé procesory se pohybují v řádu stovek až nízkých tisíců fyzických qubitů.

Samozřejmě je třeba zůstat nohama na zemi: počet qubitů je jen jedno z měřítek kvality kvantového počítače. Chybovost, koherence, konektivita qubitů a spolehlivost hradel mohou být stejně důležité a samo o sobě číslo 10 000 ještě nezaručuje užitečnost systému. QpiAI si to evidentně uvědomuje – dlouhodobým cílem totiž není jen sytivý počet fyzických qubitů, ale jejich propojení do menšího počtu spolehlivých logických qubitů chráněných korekcí chyb, což je všeobecně považováno za podmínku pro sestavení truly fault-tolerant kvantových počítačů.

Transmony, fluxonia a první čipy

Foundry už odvedla své první kusy práce: QpiAI dosud vyrobila čtyři procesory. Mezi supravodivými systémy založenými na transmonech figuruje osmiqubitový QVidya, 25qubitový Indus a 64qubitový Kaveri. Zvláštní pozornost si zaslouží devítiqubitový Yukti, který společnost postavila na vlastní variaci technologie fluxonia – druhu supravodivého qubitu, který je v posledních letech ve výzkumu velmi živý, protože slibuje lepší poměr mezi koherencí a rozměry obvodu než klasické transmony.

Právě Yukti podle společnosti vykazuje slibné výsledky cestou k logickým qubitům s korekcí chyb. Kromě výroby vlastních procesorů plánuje QpiAI ve své nové továrně vyrábět také periferní čipy a senzory a paralelně zde bude probíhat výzkum fotonických a polovodičových qubitů, přičemž výrobní systémy se zaměří na supravodivé transmony a qubity odvozené od fluxonií.

Čisté prostory, investice a suverenita

Celá foundry je součástí 70 000 čtverečních stop (zhruba 6 500 m²) rozsáhlého výzkumného a vývojového centra QpiAI, které obsahuje rovněž testovací laboratoře QPU a pracoviště pro vývoj kvantových řešení. Továrna zahrnuje čisté prostory tříd Class 100 a Class 1 000 – tedy prostředí s maximálně stovkou, respektive tisícem částic nečistot na kubicí stopu vzduchu, což je standard nutný pro spolehlivou výrobu nanostruktur.

Do zařízení už společnost investovala přibližně 20 až 25 milionů dolarů a v rámci rozšíření plánuje dalších 10 až 15 milionů. Zajímavý je i hospodářsko-politický rozměr: zhruba 20 % vstupů dnes QpiAI importuje, ale cílem je postupná lokalizace dodavatelského řetězce v rámci Indie. To se přesně folduje do národní kvantové mise (National Quantum Mission), jíž indická vláda vyčlenila miliardu dolarů na rozvoj kvantových technologií, a do širší snhy země stát se v high-tech výrobě soběstačnou. Stát Tamil Nadu navíc na přelomu týdne podepsal čtyři memoranda s kvantovými firmami – Indie zkrátka ber tuto doménu vážně napříč regiony.

Proč je to zajímavé pro globální obor

Příběh QpiAI zapadá do většího trendu, který lze pozorovat napříč oborem: kvantové počítání vstupuje do fáze industrializace. Jen před třemi dny oznámily Quantinuum a tchajwanský Quanta Computer partnerství zaměřené na sériovou výrobu kvantových systémů, Spojené státy budují kvantový kampus v Chicagu a Tchaj-wan přibližuje klíčové zadávací řízení své národní kvantové infrastruktury. Všude zní stejná logika: konkurenční výhoda se přesouvá od laboratorních průlomů k tomu, kdo dokáže kvantový hardware vyrábět, dodávat a servisovat v měřítku.

Právě v tomto kontextu může mít foundry v Bengaluru větší význam, než by napovídalo její aktuálních 128 qubitů. Vytváří v Asii – mimo Čínu, Japonsko a Koreu – výrobní ekosystém, který může přilákat partnery, talenty i investice. A ukazuje, že mapa kvantových velmocí není uzavřená: vedle IBM, Google nebo Quantinuum se do hry o budoucí výrobce kvantových čipů hlásí i indie.

Zda se QpiAI podaří ambiciózní cíl z roku 2027 naplnit, ukáže čas. Každopádně ale platí, že v kvantovém počítání dnes rozhoduje nejen to, co umíte vymyslet – ale hlavně to, co dokážete vyrobit.

Zdroje: The Quantum Insider, YourStory (srpen 2026)