IBM

Cleveland Clinic a IBM vytvořili Q-CHIPP: kvantová neuronová síť, která umí předpovědět imunitní odpověď na nádorové neoantigeny Personalizovaná onkologie slibuje už řadu let, že každý pacient dostane léčbu „ušitou na míru" jeho vlastnímu nádoru. Skutečnost je ale tvrdohlavě výpočetní: rozpoznat, které z tisíců mutací na povrchu nádorové buňky skutečně vyvolají útok imunitního systému, je přesně ten typ problému, na který klasické metody dlouhodobě nestačí. V časopise Science Advances nyní vyšel článek týmu z Cleveland Clinic a IBM Research, který na problém útočí kvantovou konvoluční neuronovou sítí (QCNN). Framework se jmenuje Q-CHIPP (Quantum Convolutional HLA Immunogenic Peptide Prediction) a na 46 qubitech hardwaru IBM Quantum System One nasazeného přímo v areálu Cleveland Clinic dokázal v klinické validaci překonat klasické konvoluční sítě – ne o pár procent v akademickém benchmarku, ale v reálné kohortě 111 pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, kde dosáhl statisticky významně lepšího oddělení celkového přežití. ...

Zdroje: IBM Newsroom, IBM Quantum Blog, PR Newswire, HPCwire IBM vstupuje do éry kvantového zvýhodnění: 70 logických qubitů rozlousklo za 15 minut úlohu, na kterou klasické superpočítače nestačí Pojem „kvantové zvýhodnění" (quantum advantage) provází obor od roku 2019, kdy Google oznámil první experiment se 53qubitovým čipem Sycamore. Jenže ten – a všechny následující pokusy – trpěl jedním zásadním problémem: výsledek šel na klasickém počítači sice ověřit jen extrémně obtížně, ale šlo to. Takže se vedla nekonečná debata, zda jde o skutečný průlom, nebo o marketingově nafouknutý benchmark. 30. července 2026 IBM, University of Chicago, Algorithmiq a Qedma publikovali sérii tří článků, které tuto debatu posouvají do zcela jiné roviny. Poprvé v historii kvantový počítač nejen že spočítal něco, co klasika nedokáže spočítat v rozumném čase – on to ani nedokáže ověřit. A přesto IBM dokáže se statistickou jistotou zaručit, že výsledek je správný. ...

Kvantový průlom pro fúzi: ORNL, Cleveland Clinic a IBM vůbec poprvé nasimulovali chemii FLiBe paliva na kvantovém počítači Fúzní energie slibuje prakticky neomezený čistý zdroj energie – alespoň na papíře. Skutečnost je totiž tvrdohlavě materiálová. Klíčovou překážkou je tritium: vzácný izotop vodíku, bez něhož většina navrhovaných fúzních reaktorů nemůže fungovat a jehož přírodní zásoby na Zemi jsou zoufale malé. Tým vědců z Oak Ridge National Laboratory (ORNL), Cleveland Clinic a IBM nyní oznámil, že na kvantovém počítači poprvé nasimuloval devět molekulárních konfigurací FLiBe – směsi lithia, fluoru a berylia, jednoho z hlavních kandidátů na „breeding blanket" fúzních reaktorů, který by tritium mohl z litia přímo „vyrábět" přímo za běhu reaktoru. Výsledky publikovali na arXiv (2606.30402) a 7. července 2026 je představili oficiálně. ...

IBM nasadí v indické Amaravati druhý kvantový počítač mimo USA: 156qubitový Heron dorazí do září 2026 Úvod: kvantový hardware přichází do Indie fyzicky, nejen přes cloud Zatímco se většina kvantových zpráv posledních měsíců točila kolem algoritmů, opravných kódů nebo finančních valuací startupů, první červencový týden roku 2026 přinesl zprávu jiného řádu – hardwarovou a geopolitickou zároveň. Předseda představenstva a generální ředitel IBM Arvind Krishna ve čtvrtek 2. července 2026 oficiálně potvrdil, že IBM Quantum System Two s 156qubitovým Heron procesorem bude do konce září 2026 fyzicky zprovozněn v indickém Amaravati, hlavním městě státu Andhra Pradesh. ...

Univerzita v Sydney a IBM odstranily klíčovou překážku měření uprostřed obvodu pro praktické kvantové počítače Úvod: proč jedno měření brzdí celé odvětví Když se dnes mluví o fault-tolerant quantum computaci (FTQC) – tedy o kvantových počítačích schopných dlouhodobě a spolehlivě provádět výpočty – většina pozornosti se soustředí na počet qubitů, jejich stabilitu nebo opravné kódy. Jenže existuje daleko méně „viditelný“, ale naprosto zásadní problém: měření uprostřed obvodu (mid-circuit measurement, MCM). Právě v něm se totiž v posledních letech skrýval technický bottleneck, kvůli kterému celá řada experimentů s kvantovou opravou chyb ztrácela výkon tam, kde to nikdo nečekal – v idlingu, tedy v „čekání“ qubitů v řídicí smyčce. ...

IBM OpenEvolve: AI objevuje stovky nových kvantových korekčních kódů — průlom v error correction Kvantové počítače jsou ohromnou nadějí, ale trpí jedním fundamentálním problémem: qubity jsou křehké. Každý kvantový bit je vystaven vnějšímu rušení, které způsobuje chyby a ničí výpočty dřív, než mohou přinést užitečný výsledek. Řešením jsou kvantové korekční kódy (QEC) — matematické konstrukce, které přidávají redundanci a umožňují systému detekovat a opravovat chyby bez zničení samotné kvantové informace. ...

USA vkládají 2 miliardy dolarů do kvantových firem: IBM zakládá Anderon, závod s Čínou se zpřísnňuje Dne 21. května 2026 oznámil americký Ministerstvo obchodu balík investic v hodnotě 2 miliardy dolarů do devíti společností působících v oblasti kvantových výpočtů. Krok je součástí širší strategie Washingtonu udržet technologický náskok před Čínou a zabezpečit domácí dodavatelské řetězce pro technologie, které mohou v příštím desetiletí radikálně změnit odvětví od farmacie po kybernetickou bezpečnost. ...

První shoda s reálnými experimenty Dne 26. března 2026 oznámilo IBM výsledek, na který kvantová komunita čekala roky. Jejich 50-qubitový procesor Heron simuloval magnetický krystal KCuF3 a výsledky přesně odpověděly datům z neutronových experimentů z Oak Ridge National Laboratory. Je to poprvé v historii, co kvantový počítač simuloval reálný materiál s takovou přesností. Nešlo o teoretický model nebo idealizovanou simulaci — výpočet se shodoval s fyzikálními měřeními. “Tohle je nejlepší shoda mezi experimentálními daty a qubitovou simulací, jakou jsem kdy viděl. Výrazně to zvyšuje laťku pro to, co můžeme od kvantových počítačů očekávat.” — Allen Scheie, fyzik kondenzovaných látek, Los Alamos National Laboratory ...

Přelomový moment v kvantovém počítačnictví Vědci z IBM Quantum dosáhli významného milníku v vývoji kvantových počítačů. Poprvé v historii se jim podařilo propojit dva samostatné kvantové procesory v reálném čase a provozovat je jako jediný koherentní kvantový systém. Experiment, který byl publikován v prestižním časopise Nature, demonstruje funkční propojení dvou 127-qubitových procesorů Eagle, čímž vznikl systém s celkovou kapacitou 142 qubitů. Tento úspěch představuje zásadní krok směrem k modulární architektuře kvantových počítačů, která by mohla překonat fyzikální a technické limity současných monolitických čipů. ...

Největší kvantový procesor je modulární Dne 12. března 2026 předvedlo IBM dosud největší demonstraci modulárního kvantového počítání. Tři procesory Kookaburra, každý s 1 386 qubity, propojené kryogenními kabely vytvořily systém o 4 158 qubitech. Nejde přitom o pouhé navýšení počtu — jde o zásadní architektonický posun. Zatímco dosavadní přístup spočíval ve snaze nacpat co nejvíce qubitů na jeden čip, IBM zvolil cestu modularity. Quantum System Two funguje jako „kvantový cluster", kde se jednotlivé kvantové procesory (QPU) propojují podobně, jako se v klasickém světě spojují servery do superpočítačů. ...